Happening, starý gauč a kožichy...
Kamarádka má starý dům, starý gauč a stodolu plnou starých věcí, věcí s historií, s příběhem. Takové, které ještě na další svůj příběh čekají. V Kobylí je pěkné místo, místo, co si své prožilo, kde lidé vyhazovali odpadky a děti nacházely poklady a snily o budoucnosti a dobrodružstvích. A tyto příběhy se začaly propojovat. Asi rok nám trvalo, než jsme zrealizovaly náš bláznivý nápad...
...nápad prožít pohodové odpoledne na starém gauči s výhledem na Pálavu, popíjet vynikající vínko, mít na sobě krásné šaty a kolem nevnímat pobíhající rozverné naše děti, a to vše perfektně nafotit a zachytit onu výbornou atmosféru.
Vše nakonec bylo jinak, teda ne úplně vše bylo jinak. Místo, gauč a šaty souhlasí, jen nevlídné počasí se postaralo o další nezbytné rekvizity, a to kožichy, místo vína svařák a místo poklidné pohody bláznivá zběsilost a praštěnost.
Výraznou roli při této akci hráli i naši muži. Nejen, že plnili funkci stěhováků, ale museli chtě nechtě na sebe vzít i roli nejdůležitější, a to roli fotografů, protože jsme na tento podstatný detail tak trochu zapomněly - kdo nás vlastně bude fotit? :-)
A co je vlastně happening?
Je výraz se širší škálou významů. Může označovat mítink, příležitostné mimořádné shromáždění, ale některé slovníky uvádějí jako základní nebo dokonce jediný význam používání netradičních uměleckých forem a prvků (například divadelních, výtvarných nebo hudebních) se záměrem šokovat nebo provokovat diváky a vtahovat je do akce.
Historie:
Happening jako netradiční a provokující umělecká forma vznikl v 60. letech 20. století v USA. Za původce termínu je považován Allan Kaprow. V Československu uvedli v 60. letech na výtvarnou scénu happeningy především Eugen Brikcius, Milan Knížák, Zorka Ságlová a Olaf Hanel, z mladší generace v 70. letech například Petr Štembera, Karel Miller, Jan Mlčoch, Jiří Kovanda.
Žádné komentáře:
Okomentovat